"Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že vakcína proti Covidu-19 bude všeobecně přístupná. Ale jakou máme záruku, že tomu tak bude? Nedala žádné ujištění, jak to udělat," píše Frank Koeghan, z Lidového hnutí (Irska) v překladu Vladimíra Sedláčka.
Hledání vakcíny proti koronaviru je biochemický problém. Ale zajištění všeobecného přístupu k němu je politická volba. Bohužel unijní stranění nadnárodním společnostem nevyvolává naději, že tato volba bude prolidová.
Závod v hledání vakcíny je zvlášť zuřivý mezi velkými farmaceutickými firmami, soutěžícími, kdo ji obchodně dostane na trh. New York Times píše, že je vyvíjeno přes 135 vakcín, z nichž dvě už jsou ve fázi rozsáhlých testů účinnosti - poslední etapě před dodáním na trh. Tyto firmy jsou primárními příjemci miliard eur z veřejných peněz na podporu výzkumu a vývoje nalezení vakcíny.
Evropská komise, skrze svou Coronavirus Global Response (mezinárodní závazné shromáždění EU k řešení pandemie, jež zahájilo činnost 4. května; pozn. překl.) získala pro tento cíl 7,4 mld. €. Spodina velkých farmaceutických společností agresivně hledají to, co je v podnikatelském světě známé jako „výhoda prvního navrhovatele“ (doslova z AJ; česky asi „kdo dřív přijde, ten dřív mele“; pozn. překl.). Riziko je v tom, že první, kdo vyvine účinnou vakcínu proti Covidu-19, zažádá o patent, což z něj může udělat výhradního dodavatele. Investoři do těchto společností nalévají miliardy v naději, že shrábnou velké dividendy.
Kritické je, že patenty dovolí podnikům stanovit extrémně vysoké ceny farmaceutickým společnostem, které přijdou první, a využít neexistenci alternativ na trhu. Tato umělá inflace žene vzhůru ceny, jež by měly platit systémy veřejného zdravotnictví, a zvyšuje podíl veřejných peněz plynoucích do nadnárodních společností, často sídlících v zahraničí, čímž se přístup k život zachraňujícím lékům změní ze všeobecného práva na výsadu.
V některých zemích Evropské unie je také vyžadováno soukromé poskytování zdravotní péče na příkaz „Trojky“ (Komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu), jež dohlíží na záchranné programy.
Exkluzivita je obvykle aplikovaná na dvacet let, ale společnosti jsou známé tím, že manipulují se systémem, aby si zajistily prodloužení. Mohou dělat menší změny, včetně barvy pilulky, a obnovit tak patent - změny, jež nepřinesou prospěch pacientům, ale stačí k rozšíření kontroly nad lékem a tudíž nad tím, kdo k němu bude mít přístup.
Současné úpravy znamenají, že výsadní přístup k vakcíně proti Covidu-19 získají ti, kteří si mohou dovolit platit za léky. Ti, kteří na to nemají, budou zanecháni v zajetí nemoci. Jak tenhle příběh skončí, víme. Nespravedlivý a nerovný systém bude znamenat ztrátu milionů životů. Ale nemusí tomu tak být. Alternativy existují.