Nová politická skutečnost a úkoly Komunistické strany Ruské federace v boji za zájmy pracujících

Uběhlo již 15 let od okamžiku, kdy ideje Francise Fukujamy o konci dějinného vývoje byly označeny za nepravdivé. Nyní nejen komunisté, ale i mnozí jiní tvrdí: bez zásadní korekce neoliberálního modelu je sociální revoluce nevyhnutelná.

Nejuznávanější ekonomové světa Joseph Stieglitz a Thomas Piketty, přímo prohlásili, že neoliberalismus není schopen řešit hlavní problémy světa. Lidstvo nyní čelí strmému růstu nerovnosti, destrukci ekonomiky, hromadnému zbídačování lidu, rostoucím konfliktům mezi vykořisťovateli a vykořisťovanými.

Dlouho před vypuknutím pandemie koronaviru bylo zjevné, že světová ekonomika spěje k poklesu. Nejdříve se to projevilo poklesem cen surovin na světových trzích.

Dokonce i v rozvinutých zemích se značně snížila kupní schopnost mladých lidí, která upadla pod úroveň, kterou měli jejich rodiče v mládí.

Planeta nevěří v kapitalismus. Koncem roku 2019 provedla agentura pro průzkum veřejného mínění „Edelmann“ na všech kontinentech světa anketu nazvanou „Barometr důvěry“. 56 % dotázaných je přesvědčeno, že kapitalismus přináší více škody, než užitku. 48 % potvrdilo, že kategoricky odporuje jejich zájmům. Opačný názor má pouze 18 %. Je zcela zjevné, že v posledních měsících krize počet odpůrců kapitalismu roste. Do očí bijící nespravedlnost sociálněekonomické struktury je stále jasnější. Krize narušuje osudy, pohřbívá naděje pracujících na lepší život. Při tom nebrání přežraným miliardářům, lhostejně zírajícím na chudinu, aby se dále obohacovali.

Kapitál hlavních zbohatlíků závratně roste. Pouze za poslední měsíce 25 nejbohatších lidí planety zvýšilo své zisky o stovky miliard dolarů.

Počet nezaměstnaných v USA činí asi 40 milionů. Je to 1/8 obyvatelstva. Bylo by naivní se domnívat, že současné nepokoje byly vyvolány pouze rasovými spory. Ty mají jistě svůj vliv. Ale základní příčinou je rostoucí sociální nerovnost. Ta narušuje společenský smír a odkrývá kamufláž blahobytu z vitríny kapitalismu.

Velký kapitál se snaží vyřešit úkol udržení nespravedlivého systému. Ten je však čím dále, tím měně splnitelný. V minulém století se kapitalismus snažil řešit tento úkol válkami. Včetně „studené“. Vnějšímu protivníkovi a vlastní „páté koloně“ se podařilo rozbít SSSR a hodovat na úlomcích naši vlasti. Nyní jsou hlavními metodami záchrany kapitalismu, invaze a loupení, „hybridní válka“ a „řízený chaos“.  

Globalisté kladou odpovědnost za současnou krizi na Covid-19, při tom je evidentní, že vznikla do vypuknutí pandemie. Krize jsou mateřskými znaménky kapitalismu. Před našimi zraky se liberální globalizace mění na klanový systém finančních spekulantů. Na základě jejich rozhodnutí se mění reálná produkce v zemích „zlaté miliardy“ na ekonomiku „cenných papírů“ a mění zbytek světa na surovinový přívěsek, levné lokaje pro nové panstvo. Rusko bylo vrženo na cestu bez nejmenších perspektiv.

Globální krize dále nabírá obrátky. Ještě v březnu experti dávali naději, že světová ekonomika se v závěru roku vyhne recesi.

Ale již v dubnu začali předpovídat pokles světového HDP. Experti „Alfa banky“, „City“ a „Raiffeisen banky“ předpovídají pokles ruské ekonomiky o 20-45 % pouze za období karantény.

Krutá krize se může seriózně protáhnout a situace dále zhoršit. To všechno jsou součástí nové ruské současnosti. Ekonomickou činnost bude třeba spustit znovu. Celá odvětví bude potřeba oživit. K tomu bude potřeba investovat 8 bilionů rublů, čili 8 % HDP.

Vláda na takovou investici není připravena. Zatím chce podpořit ekonomiku 3 % HDP. Porovnejme si to: USA – 10 %, Velká Británie – 16 %, Itálie – 20 % a Německo – 37 %. Rusko, jako stát periferního kapitalismu, nemůže mít úspěch v podmínkách globální krize. Vše ostatní jsou prázdné řeči. Naše země se nebude cítit lépe, než západní státy. Ty mají mohutné finanční zdroje, rozvinutější ekonomiku a umí lépe loupit. Je to neměnný zákon: přední kapitalistické státy snadněji překonají krizi, než ty, které jsou pod jejich nadvládou. V dějinách posledních staletí se ještě nestalo, aby se zastavovala celá odvětví ekonomiky.

V takovém režimu nemůže přežít ani jedna ekonomika. Velký parazitický kapitál však umí vydělat i na válkách a ekonomických otřesech. I pandemii dokáže využít ve svůj prospěch. Světová reakce počítá s tím, že stanoví nová omezení k paralyzování těch, kdo se postaví krajně nespravedlivému systému. Ožily síly snící o nastolení digitální diktatury. Jsme však přesvědčeni: triky globalistů nezastaví historicky nevyhnutelný krach systému, nakaženého virem hniloby, vykořisťování a nedostatkem ideovosti. Otázka spočívá v tom: kolik bude lidstvo nuceno zaplatit za překonání kapitalismu?

Za této situace budou úspěšné státy, které se opírají o socialistické principy. ČLR stále přesvědčivěji usiluje o první místo ve světové ekonomice, ukazuje mravní příklad v mezilidských vztazích. Vietnam ukazuje skvělou dynamiku rozvoje a nejvyšší tempo růstu HDP. Jejich zkušenost dokazuje, že lidstvo může zachránit pouze socialismus.

Epidemie urychlila vytváření nové politické i ekonomické skutečnosti. Rusko má nyní volbu: padnout pod troskami odsouzeného systému, nebo projít suverénní a trnitou cestou výstavby státu sociální spravedlnosti – socialistické velmoci. O to víc, že máme unikátní sovětskou zkušenost leninsko-stalinské modernizace.

Oligarchický kapitalismus i nadále zasazuje Rusku rány. Tento postup se může stát větší hrozbou, než byl krach v roce 1998 a krize z let 2005 – 2009 a 2014 – 2015.

Minulý rok nebyl pro Rusko úspěšným. Ale v letošním roce již došlo k vážnému poklesu ekonomiky. Příjmy z exportu surovin klesly o 70 %. Po šesti letech snižování reálných příjmů, došlo k dalšímu poklesu o 22 %.

Nezaměstnanost se několikanásobně zvýšila. Došlo i k největšímu poklesu zpracovatelského průmyslu za posledních dvacet let. Výroba v lehkém průmyslu se snížila o 50 %. Automobilový průmysl snížil produkci o 80 %. Při tom jsou na něj vázáná celá odvětví. Letecká doprava se snížila o více než 90 %. Obrat maloobchodu se snížil o čtvrtinu. Výstavba bytů se snížila o třetinu. Na zemědělství nevyhnutelně udeří pokles spotřebitelské poptávky, problémy s nákupem zemědělské techniky, záložních dílů a PHM.

Skličující je stav malého a středního podnikání. Při tom v něm pracuje 20 milionů zaměstnanců. Zřejmě polovina těchto lidí již přišla definitivně o práci.

Mnohé společnosti jsou na pokraji krachu. Vláda málo pomáhá ekonomice. Polovina firem nemusí přežít „sanitární“ omezení.

Šíří se názor, že vláda je v rámci boje s koronavirem schopna zlikvidovat celé Rusko. Zdá se, že je to přehnané, ale takový názor zakotvil ve vědomí milionů. Abych byl spravedlivý, musím dodat, že podobně si vedly vlády mnohých zemí. Analytici jeden přes druhého předpovídají depresi na trhu práce. Vysoká škola ekonomická předvídá 5 milionů, „Národní ratingová agentura 12,5 milionů. Některé agentury až 25 milionů nezaměstnaných. Část zaměstnanců má nyní neplacenou dovolenou. Více než polovina zaměstnanců má snížené mzdy. Situace nás nutí vzpomínat na devadesátá léta minulého století. Nicméně přímé srovnání není možné. Stav je mnohem horší, protože úspory ze sovětského období byly projedeny a uloupeny. Zhodnoťte sami: kolik pracovních míst může vytvořit surovinová exportní ekonomika?

Pokud není práce, není ani slušná životní úroveň. Setrvačník problémů se řetězově roztáčí. Čím méně peněz v kapse, tím jsou menší šance na prodej zboží. Poptávka je mnohem nižší, než byla vloni. Občané utrácejí o 21 – 26 % méně. Ekonomika se stává totální. Vzpomínáte si na mrakodrap firmy „GAZPROM“ v Petrohradu, který zničil historický pohled na město?

Přes masové protesty ho postavili jako symbol bohatství a vlastnických možností plynové korporace. Život však sebou nese korekce: zdá se, že tento symbol bude prodán k zaplacení dluhů. V letošním prvním čtvrtletí „GAZPROM“ ztratil přes 300 miliard rublů a očekává se, že ke konci roku budou činit jeho dluhy přes 200 miliard dolarů. Všechny sny o vytvoření surovinového impéria se rozsypaly na prach. KS RF na tento vývoj upozorňovala opakovaně.

„GAZPROM“ trhají na kousky. Polsko pozastavilo transport zemního plynu a soudně požaduje 1,5 miliardy USD. Ukrajina již vyhrála soudní spor o náhradu 3 miliard USD za transport plynu, přes její území. Turecko snížilo nákup ruského plynu o 700 %. Zvýšilo však import z Kataru o 16 %. Katar přechází na export zkapalněného zemního plynu, který dodává jak do Japonska, tak i do USA. Na zkapalněný plyn přechází i EU. Na plynovod „Severní proud“ uvalila EU sankce, podle kterých je možné přepravovat pouze 50 % jeho kapacity. Při tom Rusko není zdaleka plynofikované. V mnoha elektrárnách se dosud spaluje uhlí. Jde hlavně o oblasti Archangelska a Krasnojarska. Přitom v několika okresech Omské oblasti došlo k odpojení plynu.

Země, která je unikátní rozsahem přírodního bohatství potřebuje zvláštní přístup k rozvoji. Startovní podmínky nejsou pro jednotlivé regiony stejné. Jejich rozpočty se liší až sedminásobně. Je to brutální praxe. Při tom stát má zabezpečit vyvážený rozvoj svých teritorií.

V deseti regionech poměr státního dluhu k celkovému objem příjmu činí až 80 %. K nim patří Orlovská oblast i Chakasie. Podstata však nespočívá v přístupech místních volených orgánů. Orlovská oblast zvýšila za poslední tři roky částku odváděných daní o 14 %. Snížila státní dluh o 310 milionů Rublů. V minulém roce byla v oblasti rekordní sklizeň – 41 centů z hektaru. Při tom se státní dotace pro oblast v létech 2015 – 2017 snížily o 2,7 miliard Rublů. V průběhu výkonu funkce komunistického gubernátora S. G. Levčenka se zvýšil HDP v Irkutské oblasti o 19 %. Příjmy do rozpočtu a investice do základního kapitálu byly zdvojnásobeny. Průměrné mzdy se v porovnání s rokem 2015 zvýšily o 28 %. Došlo k rozvoji sociální a komunální infrastruktury. Byly postaveny nové domy a další objekty. Opuštěné pozemky byly znovu přeměněné na ornou půdu. Ale místo propagace úspěšné práce našeho soudruha, dochází k jeho pronásledování.

KS RF nejednou navrhovala revizi vztahů, mezi vládou a regiony. Požadujeme nové postoje k regionálním rozpočtům. Náš program sociálně ekonomického rozvoje státu byl podpořen „Orlovským mezinárodním ekonomickým fórem 2020“.

Jsme velká země, liší se od sebe „Sever“, „Sibiř“ i „Dálný Východ“ a to jak přírodou, tak i klimatem, hustotou osídlení i ekonomickým potenciálem. Liší se svou zaostalostí i bohatstvím. Dosud je struktura ekonomiky orientována na těžbu ropy a plynu a nepodařilo se ji diversifikovat. Nebyla prosazena účinná kooperace mezi regiony.

V národně ekonomickém komplexu SSSR měly republiky, kraje, oblasti a autonomie přesně určené místo v jednotném sociálněekonomickém prostoru. Chápali společnou logiku rozvoje. KS RF trvá na využívání sovětských zkušenosti z rozmísťování výrobních sil, specializace a kooperace. Federální okruhy by měly být nahrazeny vědecky zdůvodněným ekonomickým rozdělením na jednotlivé regiony. Průmyslové uzly a teritoriálně výrobní komplexy prostě nemají alternativu.

Pod tlakem KS RF byl v roce 2014 schválen zákon „O strategickém plánování“. Není však plněn. Od té doby prošlo pět let. Zdálo by se, že existují státní programy. V současnosti jsou však odtrženy od skutečné logiky rozvoje a zásad strategického plánování.

Pro Dálný Východ je největším rizikem emigrace vlastních obyvatel. Za posledních 27 let se jejich počet snížil z 10,5 milionů na 8,5. Ročně odchází 30 – 40 000 osob. Příčinou je drahota, špatná infrastruktura, nízké mzdy a platy, surové klima, touha poskytnout dětem vzdělání a po seberealizaci. Špatná kvalita bydlení je 2,5 krát vyšší než v jiných teritoriích Ruska.

Rusko je arktická země. Podívejme se na všechny ukazatele kvality života v arktické zóně.

Z nich 60 % ukazatelů v 31 regionech je horších než v ostatním Rusku. To se týká i délky života, přístupu k lékařské péči, kvalitnímu vzdělávání, bydlení a kultuře. 90 % absolventů škol odchází za pokračováním studií a již se nikdy nevrací.

Jsme přesvědčení, že všechny výše uvedené regiony nemohou sloužit pouze jako zdroje těžby surovin. Je třeba provést změnu, prosadit mnoho odvětvové hospodářství. Stanovit příplatky ke mzdám a platům. Poskytnout lidem garance a kompenzace.

Ti kdo řídí ekonomiku a finance tvrdí, že Rusko dříve překoná světový šok, než Západ. Jejich „bodré“ důkazy a informace pro prezidenta pravidelně přenáší státní televize. Pod krytím propagandistické kamufláže pokračuje Rusko v sebedestruktivním směru. Systém, který byl vnucen Rusku, má čistě koloniální charakter. Jeho vnitřní politika je ovládána nadnárodními strukturami. Jejich úkoly plní ekonomický blok ruské vlády a celá řada oligarchických poradců. Pokud neexistuje skutečná suverenita, pak světová krize fackuje velmi bolestně. SSSR zajišťoval nezávislost nikoli slovy, ale skutky. Ruská vláda není schopna překonávat vnější diktát. Při tom příčiny všech problémů svaluje na vnější vlivy.

S názory KS RF souhlasí všichni seriózní ekonomové. Vědci volají po ukončení vývozu kapitálu z Ruska. Za dobu „reforem“ bylo vyvezeno z Ruska více než tisíc miliard dolarů. Více, než činí tři federální rozpočty. Období pandemie je charakterizováno dalším okrádáním státu. Od počátku roku bylo vyvezeno z Ruska asi 2 500 miliard rublů. Polovina výdajů státního rozpočtu na ekonomiku a dvojnásobek výdajů na zdravotnictví a školství.

Je nezbytné zvyšovat státní investice do vysoce technologických odvětví. Centrální banka musí plnit povinnosti Státní banky a střežit finanční suverenitu Ruska. Je čas učinit tuto banku odpovědnou za ekonomický růst a donutit ji, aby úvěrovala domácí podniky při nejnižších možných úrocích.

Jsou to všechno životně důležité úkoly. Bez jejich vyřešení nevyjdeme z krize a nezaujmeme důstojné místo ve světě. Základní podmínkou pohybu vpřed je převedení finančních zdrojů státu pod státní kontrolu.

Stejně jako komunisté i vědci požaduj, aby ekonomika byla vyvedena z oblasti kontroly dolarem. Je potřeba v rámci „euroasijske ekonomické spolupráce“ vytvořit platební a účetní systém, který používá národní měny. Tím dojde ke zvýšení mezinárodního statusu rublu. Rusko musí zrušit vydávání akcií a obligací v cizí měně.

Musíme důrazně objasňovat, že k těmto změnám nemůže dojít bez vytlačení oligarchie z řízení ekonomiky, bez toho, aniž bude zbavena politického vlivu a bez znárodnění strategických odvětví. Jestliže se nezbavíme oligarchického řízení, nebudeme moci prosadit kurs nezávislého rozvoje, plnění národních projektů, ozdravení finančního systému a vybudovat soudobou ekonomiku, založenou na vysokých technologiích. 

Oligarchická vláda okrádá nejbohatší zemi světa a potápí lid do chudoby. Každý šestý občan nemá prostředky na dodržení minimálních norem stravování. Oligarchové se neudržitelně obohacují. Pouze v období současné karantény se zvýšilo jmění ruských miliardářů podle „Forbes“ o 62 miliard USD. Podle současného kurzu jde o 4 tisíce miliard rublů – pětinu státního rozpočtu.

Prostředky „Fondu národního blahobytu“ nelze z neznámého důvodu využít k podpoře rozvoje ekonomiky. Začarovaný rozpočtový zákon nebyl dosud revidován. Slouží jako koloniální oprátka, ale vláda ho neústupně dodržuje. Tzn., že Rusko musí zůstat surovinovým přívěskem. Takže jsme neprosadili investice do vysoce technologické ekonomiky. Přestože stabilizační fond bobtná, ministři se odvolávají na nedostatek financí. Téměř všechny argumenty vlády jsou lživé.

Cílevědomě jsou rozkrádány ruské zlaté rezervy. Od loňského listopadu bylo přepraveno do londýnské banky 17 tun zlata, dvě třetiny z množství vlastněného „Sběrbankou“.

Výměnou dostáváme valuty, které jdou oligarchickým strukturám a zkorumpovaným činovníkům.

Ne páni reformátoři, to není finanční stabilizace. To je cynická krádež!

Hlavní architekti „liberálních reforem“ výsledky své činnosti bez problémů zdůvodňují. Tvůrce bezpečnostního finančního „polštáře“ Kudrin uvádí, že ekonomika surovinové renty žije poslední dny. Předák loupežné privatizace Čubajs prognózuje kovbojským příslovím: „Pokud je kůň mrtvý, je potřeba z něho slézt.“ Ale liberální velitelé ani nezadrhují, když hovoří o své odpovědnosti za vytvoření zločinného systému, který způsobil tragédii Ruska. Nepochybují o své beztrestnosti. Světová ekonomická krize se prodlužuje. Podle odhadů vedoucích světových ekonomů činí ztráty ruské ekonomiky 18 bilionů rublů. Tolik činí zhruba ruský roční státní rozpočet. Dokonce i obvykle optimistické státní instituce vydávají temné předpovědi. Ruské ministerstvo ekonomického rozvoje nevylučuje pokles HDP o 7,5 %. Nezávislí experti očekávají mnohem horší vývoj.  V roce 2020 dojde prý k poklesu o 10 až 20 %. Armáda nezaměstnaných by se mohla zvýšit až na 15 milionů. Rozpočtové výdaje na protikrizová opatření je potřeba zvýšit dvojnásobně. Neúčinnost kroků, které mučivě dlouho vypracovávala vláda je nyní naprosto zjevná. Opatření mají celkem 500 bodů. Cena realizace 5 bilionů Rublů. Jde prý o velké peníze: je potřeba snižovat a snižovat. Do konce roku 2021 by se měla ekonomika stabilizovat. Kolik však již takových prognóz bylo, ani jedna se však nesplnila a nikdo nebyl brán k odpovědnosti.

Přesto Putin hovořil o vypracování „Národního plánu podpory podnikání a obyvatelstva“. Je možné, že stát přijme docela nepopulární opatření. Posuzuje se dokonce i sekvestrace federálního rozpočtu a zavedení dalších daní. Není to nic nového. Pojedeme po stejných liberálních kolejích. Z ekonomické krize nevybředneme. Všechno zašlo příliš daleko. Hlavními problémy zůstávají: neodbornost funkcionářů, rozbitá struktura řízení ekonomiky, surovinová ekonomika, likvidace celých odvětví, absolutní pokles kázně, ztráta suverenity, destrukce vědy a školství, korupce a loupení. To vše tvoří podstatnou směs a nevyvolává optimismus. Přitom trpělivost lidu je již na hranici. 

Liberální následovníci „jelcinismu“, kterými je obklíčen nyní prezident Putin usilují o revanš, aktivizují své úsilí o destabilizaci Ruska. Vytvářejí cestu k závěrečnému podřízení Ruska zájmům vnějších sil. Místo rozhodné změny orientace na rozvoj nám chystají „přestavbu číslo 2“. Příznaků takového trendu je stále více. Národně patriotické síly a KS RF se s tím nesmíří. Budeme bojovat o změnu kurzu. Za důstojný život pracujícího lidu. Za sociální spravedlnost! Za socialismus!

Vyostření nazrálých rozporů se projevilo zvláště v průběhu karanténních opatření. Epidemie odhalila zpustlost vyvolanou „optimalizací zdravotnictví“ jeho totální komercializací a cynickou přeměnou na sféru služeb. Za období tak zvaných reforem se počet lůžek v nemocnicích a poliklinikách snížil o třetinu. Plánovaný počet se při tom za poslední tři roky snížil více než o 40 %. V průběhu epidemie donutili občany, aby platili za roušky několikanásobnou cenu. Ještě jednou jsme pocítili, jak byl destruován náš průmysl. Požadavky na prostředky ochrany pokryl ruský průmysl pouze z 20 %. Z toho bylo jasně vidět, že vládou slibované „nahrazení importu“ nebylo realizováno. Současně s tím vznikla i přímá hrozba národní bezpečnosti.

V období pandemie se ukázal nedostatek nemocničních lůžek a nového vybavení nemocnic.

Projevil se nedostatek lékařů a zdravotnického personálu.

V poliklinikách a v záchranné službě se ukázal nedostatek prostředků individuální ochrany. Všechny tyto problémy byly způsobeny podfinancováním systému zdravotnictví a nízkou účinností řízení. Vždyť celkový objem finančních výdajů na zdravotnictví činí pouze 4 % HDP.

V průběhu „reforem“ došlo ke snížení mnoha tisíc nemocničních lůžek a to i na infekčních odděleních. Již v předvečer pandemie odborníci potvrdili nedostatečnou úroveň připravenosti infekčních odvětví. Vláda však nepřišla na nic lepšího, než na zavedení bezprecedentní nejtvrdší karantény. V opačném případě by došlo k přeplnění nemocnic a situace by byla stejná, jako v USA. Narychlo bylo vytvořeno 140 tisíc míst a to buď v prefabrikovaných nemocničních budovách, nebo v rekonstruovaných nemocnicích. Tímto postupem vláda potvrdila, že uzavření zdravotnických zařízení a omezení počtu zdravotnického personálu bylo zločinné a vedlo k selhání celého systému zdravotnictví.

V průběhu posledních měsíců bylo hlavní úsilí zaměřeno na boj s pandemií. To však neodvrátilo vznik a zhoršení neléčených nemocí. Nemocní téměř neměli možnost dispenzárního sledování. Od počátku roku zemřelo na nemoci krevního oběhu přes 300 tisíc pacientů. Mnoho desítek tisíc osob zemřelo na nemoci zažívacího traktu a nervových orgánů. Experti předpovídají nárůst neinfekčních nemocí a zvýšení úmrtnosti na ně.

Závěry KS RF ke zdravotnictví, které jsou předkládány vládě a společnosti:

Naše Strana bude energicky bojovat o realizaci tohoto programu. Tento program má zásadní význam pro stát a každého občana.

Nejednou jsme zdůrazňovali, že je v Rusku realizována destruktivní politika, degradace a demografické katastrofy. Opatření přijímaná prezidentem a vládou neodpovídají mimořádné situaci v Rusku. Prosté přečkání otřesné situace se nepodaří. „Neviditelná ruka trhu“ řeší problémy pouze v neoliberální teorii. Tak nelze dále pracovat! KS RF detailně rozpracovala návrhy na obnovení ekonomiky a sociální sféry Ruska. Tyto návrhy se neliší od návrhů odpovědných odborníků, jejichž názory jsou potvrzeny nejlepší světovou praxí.

Před otřesy různého druhu nechrání „šoková terapie“, ale různorodá odvětví reálného sektoru, postavena na pokrokových technologiích, vzdělaných, dobře připravených a patriotických kádrech. Dějiny to opět potvrzují. To je důvod, proč KS RF trvá na realizaci svého protikrizového programu, sestavování rozvojového státního rozpočtu, na svých návrzích zákonů, na uskutečnění myšlenek „Orelského mezinárodního ekonomického fóra, jehož materiály v milionových nákladech, jsme rozšířili po celém Rusku. 

Budeme i nadále prosazovat vytvoření státního plánu. Budeme usilovat o znárodnění surovinových zdrojů, rozvoj lidových podniků, reformu daňového systému, obnovení spravedlivého věku pro odchod do důchodu, podpory rozvoje bydlení, vědeckého, kulturního, vzdělávacího a technologického progresu. Nepochybujeme, že k tomu získáme rozsáhlou podporu! Rusko potřebuje „vládu národní důvěry“. Kabinet ministrů a „vládní strana“ ignorují rozumné návrhy KS RF. Odpor nemá žádný vědecký základ. Naše návrhy nemají alternativu.

Z toho vyplývá, že Rusko potřebuje nové řídící vedení, schopné dosáhnout rozhodných změn, které budou sloužit lidu a zemi. Tvůrčí činnost KS RF umožnila vytvořit program renezance Ruska. Jeho efektivitu se podařilo dokázat i v současných podmínkách. Byl potvrzen prací závodu Kirova v Petrohradu. Stejně tak i úspěchy Leninova sovchozu v Moskevské oblasti, pod vedením prezidentského kandidáta Grudinina. Byl potvrzen i praktickými výsledy závodu „Ruského zemědělského strojírenství“ (Rostselmaš). Program je úspěšně realizován v práci lidových podniků vedených Bogačovem, Kazankovem a Sumarokovem. Naše přístupy umožnily účinné řízení regionů soudruhy Levčenkem, Lokotěm, Klyčkovem a Konovalovem. Nehledě na hlubokou krizi, vláda nechce měnit svou orientaci. Dokonce i reforma Ruské Ústavy se změnila pouze na kosmetické úpravy staré ústavy, která vznikla za vlády Jelcina. Samotnou ideu změny ústavy KS RF podpořila. Náš „Program činnosti“ však předpokládá kardinální změny v ústavě. Základní zákon je potřeba změnit na dokument zaručující lidovládu, znárodnění surovinových zdrojů, ruské výrobní základny, kterou musí kontrolovat společnost. Bez těchto změn jsme odsouzení k pádu do propasti. Trvali jsme společně na rozsáhlé společenské diskusi. Frakce KS RF ve Státní Dumě předložila návrh zákona o „konstitučním shromáždění“ a navrhla uskutečnění plně-hodnotného referenda. Strana byla připravena na čestnou a kvalitní práci s hlavním dokumentem země. Přednesli jsme 108 pozměňovacích návrhů, z nichž 15 má naprosto principiální charakter. Parlamentní většina „Jednotného Ruska“ je zcela odmítla.

„Reforma“ realizována v divokém spěchu, bez změny orientace, bez revize diktatury prezidenta a oligarchického vládnutí nemohla získat naši podporu. Požadujeme hodnotnou úpravu a nikoli její imitaci. Přesněji: Požadujeme novou ústavu rozhodné obnovy země, budující socialismus a zaměřenou na budoucnost.

Naše hlasování proti druhému vydání „jelcinské“ ústavy je přímým odmítnutím volby v rámci modelu, který je nám vnucován. Nepodrobili jsme se výzvám k bojkotování hlasování a nevzdali jsme se politického boje. Je to ta nejsprávnější taktika: četně odmítnout politiku rozbíjení velké země.

Boj neskončil. Budeme usilovně prosazovat změny v Ústavě, bojovat za sociální spravedlnost ve společnosti. „Vládní strana“ předpokládá, že svůj úkol splnila a problém je vyřešen. Pro nás je to pouze první krok ke Konstituci skutečné lidovlády.

Pandemie podpořila nejvážnější krizi v Rusku a ve světě za posledních dvacet let. Vývoj situace vede nevyhnutelně ke strukturálním společenským změnám. Jde zejména o prohloubení sociální nerovnosti, ostrý nárůst chudoby a celkové zbídačování pracujících.

Ruská vláda „demonstruje“ úsilí pomoci lidu. Pouze je jí líto peněz, roušky nejsou, testy jsou drahé. Vláda se rozhodla pokutovat ty, kterým sama nevydala roušky. Vznikl dojem, že pokud by došlo k válce, nebude vláda vydávat zbraně, ale bude pokutovat vojáky za to, že je nemají.

Ve skutečnosti nebyla rozhodná podpůrná opatření přijatá nejen vůči dělníkům a zaměstnancům, ale ani vůči malému a střednímu podnikání. Oligarchie pokračuje v hromadění zisků a zvyšování vykořisťování pracujících. Rychle probíhá proces monopolizace. Ten vede k posílení proletarizace obyvatelstva, likvidací drobných podnikatelů, prodavačů na trzích a majitelů soukromých dílen. Mluvčí prezidenta Peskov tvrdí, že oligarchově v Rusku nejsou. V průběhu karantény však dále zbohatli.

Vlastník korporace „Nornikel“ Potanin přidal ke svému jmění 6,4 miliardy dolarů, majitel firmy „Novatec“ Michelson 5,5 miliard, spoluvlastník „Lukoilu“ 5 miliard a majitel podniku „Severstal“ Mordašov 3 miliardy. Podívejte se na banku „Sběrbank“. Za pět let představoval její zisk 41 % a banka zaujala ve světě šesté místo. Donedávna přes 50 % akcií této banky vlastnila „Centrální banka“. Nyní je vláda zakoupila za naše peníze a využila k tomu naše prostředky z „Fondu národního blahobytu. Cena převyšovala 2 biliony rublů. Balík akcií však nebyl předán do „Ruského vlastnictví“, ale zůstal v aktivech „Fondu“. Jaké jsou důsledky?

1. Dividendy z akcií „Sběrbanky“ nyní půjdou do „Fondu“ a nikoli do státního rozpočtu. Představují velkou částku, protože jen v roce 2018 šlo do státního rozpočtu pře „Centrální banku“ 180 miliard Rublů.

2. Akcie „Sběrbanky“ jsou vedeny v účtech „Fondu“ na základě jejich tržní hodnoty. V případě krachu finančních trhů se objem „Fondu“ podstatně sníží. Jinými slovy – v dobrých časech budou představovat iluzi značných rezerv na horší časy, pokud však k tomu dojde, zázrak zmizí.

3. V případě rozsáhlé krize a vyčerpání prostředků „Fondu“ musí podle zákona ministerstvo financí akcie „Sběrbanky“ prodat. Ti kdo jsou lační takového zisku, po něm rychle skočí. Stát ztratí kontrolu nad největší „státní“ bankou. Zajímavé je uvést, komu již nyní náleží polovina akcií „Sběrbanky“. 45 % vlastní cizinci – občané USA, Kanady a dalších zemí. Při tom akcionáři mají bezprecedentní jackpot. Úroky z vkladů jsou nižší než 5 %, ale úroky na úvěry činí více než 13 %. Je to lepší než vlastnit ropu nebo zemní plyn. Při tom ruské finance jdou do kapes zahraničních akcionářů.

Za šest let od připojení Krymu k Rusku „Sběrbanka“ tam nezačala fungovat. Není to jen další důkaz o oligarchickém charakteru vlády a současně důkaz o kompradorském charakteru oligarchie?

Dozrála doba znárodnění bankovního sektoru a všech klíčových odvětví ekonomiky.

Nálady společnosti jsou vládě nepřátelské. „Belonovského skupina“ publikovala čerstvé údaje: „Nové spektrum politických nálad v ruské společnosti v roce 2020“. Autoři tvrdí: „Trend negativních vztahů k federální vládě posílila pandemie koronaviru. Převládajícími emocemi ve společnosti se stala podrážděnost, úzkost a hněv. Státní provládní propaganda přestala působit. Ve všech vrstvách společnosti vyvolává stále větší odpor. Hlavním cílem negativních útoků se stal osobně prezident Putin. Nesplnil očekávání splnění nadějí, které na něho kladl lid a vytvořil státní systém, který nefunguje.“

Podobnou diagnózu stanovili i sociolog Michail Dmitriev a psycholožka Anastazie Nikolská: důvěra k vládě se snižuje, volání po změnách roste. Agentura pro průzkum veřejného mínění „Levada – centrum“ vyhodnotila, že 28 % lidí je připraveno protestovat. Sociálněekonomická krize se mění v politickou. Vláda nemá lidu co předložit kromě policejního pendreku a televizních lží.

Do politiky vstupují lidé, nedávno apolitičtí. Ti mohou rychle určovat ideologickou situaci v Rusku. Zejména proto byl vytvořen nový zákon „O policii“ a byl provedeny změny v zákonech o volbách. Tyto zákony otevírají cestu ke svévolnosti a falsifikaci. Vládnoucí kruhy si zvykají na realizaci politiky stále tvrdších represí. Zdá se, že vláda nezná dějiny Rusi. Jsou zde však čerstvé zkušenosti USA, které dokazují: když se zvedne vlna protestů, nedá se zastavit. Policie pak musí pokleknout.

Podívejte se. I v Rusku vznikají různé formy protestu. Zvyšuje se připravenost pracujících kolektivů na stávky. Lidé protestují proti propouštění z práce. Občané manifestují, realizují svou aktivitu na internetu a na sociálních sítích. Příčiny protestů jsou nejrůznější: je to i tak zvaná „optimalizace“, zpoždění výplat mezd a platů, podvody v otázkách sociální podpory, šikanování dlužníků, solidarita s podvedenými lékaři a všeobecné pohoršení nad politikou vlády.

Uvedu některá fakta z panoramatu posledních událostí: V Uljanovsku v závodě „Aviastar“, kde se vyrábějí vojenské dopravní letouny značky „Il“ vystoupili dělníci proti snížení mezd. Oklamáni dlužníci podnikatele Nails Alimova spustili ve městě vlnu protestů podle zásady: každý den v jiné městské čtvrti.

Řidiči nákladních vozidel a autobusů z Novokuzněcka v Kemerovské oblasti protestovali proti rozhodnutí městské správy. Asi 150 autobusů vyjelo na své trasy, polepeno plakáty obviňujícími primátora z likvidace drobného podnikání. Představitelé malého a středního podnikání v Kirovské oblasti tvrdí, že státní podpora je dostupná pouze desetině firem a demonstrují transparenty s nápisy: „Lidé nemají co jíst“.

V Orenburské oblasti stávkovali dělníci „Gajského diabazového kombinátu“ kvůli nízkým platům a špatným pracovním podmínkám. V Kursku, i přes zákazy, demonstrovali drobní podnikatelé. Obyvatele Leninova okresu v Tulské oblasti, společně se svými dětmi demonstrovali proti skládce, narušující životní prostředí.

K protestním vystoupením lékařů v Kerči a Jevpatorii se připojili i pracovníci záchranné služby v Simferopolu. Požadovali, aby jim byly vyplaceny příplatky k platům, slibované Putinem, za jejich práci v boji s epidemií koronaviru.

Na akcích „Levé fronty“ v Petrohradu, Krasnojarsku, Čeljabinsku, Samaře, Omsku, Volgogradu protestovali lidé s manifesty: „Požadujeme reálnou podporu občanů v době krize!“, „Peníze lidu a nikoli oligarchům!“, „Kreditní amnestie pro občany!“. V Moskvě, u budovy vlády, byl zatčen koordinátor „Levé fronty“ Sergej Udalcov. Ten byl odviněn z narušení karantény, přestože měl povolení.

Odborový svaz „Učitel“ organizoval online protest k problémům vzdělávání, znásobenými dálkovým vyučováním kvůli koronaviru.

Pro KS RF a naše spojence je protestní hnutí školou boje a mechanismem solidarity s pracujícími. Tento boj přináší i konkrétní výsledky. Naším soudruhům v Archangelské oblasti a republice Komi se podařilo překazit výstavbu obrovské skládky odpadu.

Stranické organizace se aktivně účastní obhajoby práv dlužníků. Mimořádné zkušenosti získala Moskevská městská organizace. Vedení Moskvy muselo složit do rozpočtu města 17 miliard rublů na vyřešení problému dlužníků.

S velkou odezvou se setkávají akce KS RF, pořádné u příležitosti výročí vzpomínek na V. I. Lenina, J. V. Stalina, výročí Rudé armády, oslav Dne mezinárodní solidarity pracujících, Dne vítězství, Dne ruského jazyka a výročí VŘSR. 

Dokonce i v pandemii jsme oslavili 150. Leninovy narozeniny, v Moskvě na Rudém náměstí. Různé oslavy se konaly v Novosibirsku, v Sajansku byl odkryt Leninův památník. Slavnosti se zúčastnil i první tajemník oblastního výboru KS RF Sergej Levčenko a primátor města Oleg Borovskij. V Krasnodarském kraji byla organizována oslava veteránů a v Novorossijsku i dalších šesti městech Kubáně byly organizovány automobilové závody. 

V rámci akce KS RF „Lenin – Stalin – vítězství“ vyvěsil oblastní výbor Voroněže 20 plakátů se Stalinovým portrétem. V Moskevské oblasti v Dmitrovském okrese, byly komunisty obnoveny dva památníky padlým ve Velké vlastenecké válce.

1. 6. 2020 Všeruský štáb protestního hnutí a svaz žen „Naděje Ruska“ provedli akci věnovanou ochraně děti v dětských domovech a v internátních školách. V republice Mordovia, v průběhu akce „Věnuj krev“ navštívily aktivistky hnutí odběrová místa a věnovaly krev dětem, které potřebují transfuze. V celém Rusku byly provedeny soutěže v kreslení a recitaci veršů.

Hlavním námětem protestů jsou sociálněekonomické problémy. V zemi je mnoho regionů, ve kterých se vedení k občanským aktivitám chová nepřátelsky, na základě zásady – přerušit a zakázat. Pokouší se zastrašit organizátory. Režim, který cítí rostoucí destabilizaci svého postavení, tlačí na vedoucí opoziční sílu. Snaží se všestranně diskriminovat KS RF. Zběsilý antisovětismus se valí z obrazovek v nejrůznějších formách. Hodí se k tomu všechno: pseudohistorické televizní seriály, různé diskuse a filipiky pod krytím komentářů. Nepohrdají ani zakrýváním Leninova mausolea na Rudém náměstí, kterým se snaží oddělovat od SSSR.

To je hlavní důvod, proč stranický tisk věnuje takovou pozornost věci boje pracujících za svá práva. Tisk odkrývá rány kapitalismu, odhaluje orientaci vládnoucích kruhů, překládá naši alternativu, realizuje historické vzdělání, propagandu i kontrapropagandu. Tyto formy ideologického boje se trvale objevují na stránkách „Pravdy“ a „Sovětského Ruska“ a v televizním stranickém kanálu „Rudá linie“. 

Slova pravdy jsou využívána stále více. Pouze za poslední pololetí se redakci „Rudá linie“ podařilo o 50 % zvýšit počet předplatitelů. Potenciální auditorium se zvýšilo z 20 na 50 milionů lidí!